Nevím, zda se smát té obrovské shodě okolností, nebo za tím něco hledat, jedno je však velmi zajímavé. V době okupace ČSSR sovětskými vojsky, v době podpisu smlouvy o raketách, které Poláky rázem chrání i proti zlotřilým Rusům a samozřejmě také v době samotné vojenské iniciativy Rusů ve sporných regionech státu Gruzínského, začínají média -některá chtě, jiná nechtě- informovat až absurdně jednostranným způsobem o dění na Kavkaze a krizi rusko-gruzínských vztahů. Zkrátka nám opět krásně před očima vykrastalizoval profil současného světa, nezměněný od dob Studené války - Zlé Rusko a spásné Spojené Státy. Ochrání nás a Poláky před tím, proti komu neměla být americká obrana (mimochodem vůbec nechránící území USA) ani náhodou namířena, ochrání i Gruzii před tím zlým a velkým mocipánem, zachrání celý svět od krize chytáním raket, jež po drobných úprávách nemá radar žádnou šanci zaznamenat, a následným útokem na Írán, který se chce celou dobu jenom bránit a jediný mandát pro atak mu může dát právě armáda USA, dopomůží světovému míru. Dobro a zlo v přímém střetu a dobro jako vždy zvítězí!! Děti, teď přestaňte číst, já četl i špatné konce bratří Grimmů; a možná by měli přestat číst i někteří Vaši rodiče...
Svět totiž není černobílý, ačkoliv většiná médií u nás takto stále tištěna je. Nejdřív se to ještě dá vydržet, ale když i po dvou dnech člověk čte články pouze proti Rusku, karikatury a kritiku Klause za jeho postoj (který je dle mne objektivní, neboť se jako jediný opírá o fakta), ódy na gruzínského ministerského předsedu, zahraniční politiku EU, USA a NATO, bije mě to jakožto alespoň trochu myslícího člověka nejen do očí, ale i do části mozku, kde si schovávám rozum. V celém příběhu totiž není zřejmých příliš mnoho paralel s obligádním "šedesátým osmým", nýbrž s invazí USA do Iráku. Rozdíly mezi Irákem a Gruzií jsou dva hlavní - Gruzie nemá ropu a čistky tam provádí vláda s "prozápadním" programem. Spojené Státy tedy nemají důvod do tohohle lézt, z toho žádný byznys nekouká.. a ani dobré jméno pro ministry chystající se na boj o udržení pozic.
Je báječné -a teď to říkám hodně hodně nadneseně- sledovat ze třetí strany, kterou by měla být právě naše země (jedna z mála demokratických mimo Ruska se ozvala i proti Gruzii) , jak se tu opět děje hra s veřejným mínění toho nejefektivnějšího kalibru. "Co dělá západ, to je dobré", univerzální heslo má vždy víc než 50% voličů. Navíc se "mírotvorcům" ze zámoří konflikt zrovna v tuto dobu hodí. Stejně jako před invazí do Iráku, kdy chyběli vojenské síly a nastalo 11. září, i nyní jim konflikt hraje do karet. Přesvědčil Poláky pro základnu. Ó můj bože, opila je tahle mediální fraška. Nikomu nevadí, že gruzínská armáda v podobné přesile, s jakou se proti ní vytasilo Rusko, vypalovala vesnice a města v Jižní Osetii a Abcházii a vytrvale odmítala jednat. Utrpělo větší území než za dob Saddáma Husajna v Iráku, to je fakt. Jmenovat se jedna z těch dvou oblastí Kosovo a Metohije a být dál od nejbližšího spojence USA, psala by mnohá média něco úplně jiného. Jenže tady je to zlé Rusko, které dělá de facto to, co v Srbsku Američané. Trhá cizí stát (ovšem toto je alespoň stát sousední a bývalý ruský, ale ta vzdálenost mezi USA a Kosovem!!) a poskytuje těm, co chtějí, nabídku samostatnosti. Přitom počátky této touhy jsou značně méně kontroverzní než u Kosova a separatisté také ani zdaleka nevykonali mstu na tolika lidech, kolik jim bylo zabito a vyhnáno vládním režimem. Všechno hovoří opačně, ale Rusko prostě je a musí být zlé. Silná prohlášení, silná slova, větší vliv na celou Evropu, radar, základna a nakloněná veřejné mínění, to však bylo pro USA vždy víc, než spravedlnost..